První kopačky mu visely nad postýlkou. Ve čtrnácti je má Doležal šité dynamitem

Zdeněk Zamastil
Sportovní redaktor
Pardubický deník.cz

ROZHOVOR/Pan nejvytíženější… V jeho případě ale platí: jinoch. Je mu totiž čtrnáct let. Ondřej Doležal v současnosti nastupuje za tři týmy TJ Přelovice ve dvou kategoriích. Nejenže za ně nastupuje, on drží jejich střelecký prapor. Dohromady v této sezoně nasázel téměř 150 branek. Už dlouho také bušil na dveře do místnosti s označením Kanonýr Deníku. Předminulý víkend si je pootevřel sedmi brankami v žákovské soutěži, teď je čtyřmi trefami ve starší věkové skupině rozrazil dokořán.

Přelovický žák Ondřej Doležal si vystřílel ocenění Kanonýr Deníku. | Foto: sportovce

Nadějný boreček, který by rád jednou oblékl dres pražské Sparty, patří k těm dětem, o jejichž osudu bylo rozhodnuto dopředu. Respektive jakmile rodiče, hlavně tatínek, zjistili, že se jedná o syna. Přestože má staršího a také fotbalového bratra. Jeho otec oba v krajské třídě dorostu také trénuje. „Hrát pod tátovým vedením je náročné, ale díky jeho přísnosti rostu víc a víc,“ říká Ondřej Doležal pro Deník.

Pocházíte z fotbalové rodiny. Bylo vůbec nějakého úniku z trávníku?

Spíše ne. Můj táta hrál fotbal, nebylo úniku. Nicméně fotbal mě baví od prvních krůčků. Své první kopačky jsem měl zavěšené nad postýlkou.

Kdo všechno u vás hraje či hrál fotbal?

Můj bratr hraje za dorost v Přelovicích. Táta hrával třetí nejvyšší soutěž v Čechách.

V kolika letech jste začal a kde?

První fotbalové krůčky jsem začal dělat v pěti letech pod vedením trenéra Davida Mádra, který mě trénuje doposud v žácích.

Modlou Mbappé a Sparta

Na jakých postech jste nastupoval, či nastupujete?

Nejdříve jsem hrál na pozici středního obránce. Potom mě trenér posunul do středu zálohy. No a teď nastupuji v útoku. Myslím si, že jsem se tam našel (lišácky mrkne).

Jak nejraději střílíte góly a jaký je nejčastější způsob vašeho zakončení?

Nejraději mám nájezdy na brankáře. Nejčastější zakončení je placírkou podél gólmana.

Jaké jsou vaše fotbalové přednosti a naopak na čem musíte zapracovat?

Mezi mé přednosti patří přesné a rychlé zakončení. Zapracovat musím na své kondici.

Máte nějaký fotbalový idol, kterému byste se chtěl podobat?

Mým fotbalovým vzorem je francouzský útočník Kylian Mbappé.

A co brácha nebo táta?

S bratrem v dorostu tvoříme nebezpečné útočné duo. Věřím, že se jednou s ním a tátou sejdeme společně na trávníku v jednom zápase.

Jaký je klub vašeho srdce?

Fandím Spartě Praha. Tenhle klub je moje srdcovka.

Jakou jste si vysnil fotbalovou kariéru?

Chtěl bych hrát za Spartu, to je jasné (směje se). No a potom pokračovat do Premier League.

Z Přelovic to půjde těžko. Dostal jste už nabídky na přestup do vyšší soutěže?

Ne, nedostal. Ale teď jak odešel Adam Hložek. Uvidíme, třeba ho nahradím (směje se nahlas).

Recept na polapení neexistuje…

Nastupujete za tři týmy ve dvou kategoriích. Kolik zvládáte zápasů za měsíc?

Odehraji zhruba třináct zápasů měsíčně. Většinou tři za víkend.

Je potřeba mít k takové zátěži lepší fyzičku, nebo je to na pohodu?

Vím, že musím, a to vzhledem k mé hráčské vytíženosti, na fyzičce zapracovat.

Napříč všemi soutěžemi jste nastřílel neuvěřitelných téměř 150 branek. Znamená to, že si děláte na hřišti, co chcete?

V okresních soutěžích se dá říci, že ano.

Třeba v žácích jste dal skoro 100 gólů za sezonu, jaký je recept na polapení Ondřeje Doležala?

Na chycení Ondřeje Doležala žádný recept neexistuje. Jsem zkrátka nepolapitelný (chechtá se).

V krajské třídě dorostu střílíte branek méně. Proč?

Vzhledem k mému věku v krajské soutěži nehrávám úplně pravidelně. Pomáhám starším klukům, jak je potřeba. Navíc převážně střídám.

Nicméně o víkendu jste vsítil čtyři góly do sítě Jaroměřic. Je to váš rekord v krajské třídě?

Ano je to můj rekord, ale věřím, že v tomto trendu budu pokračovat. A třeba ho ještě v této sezoně překonám (úsměv).

Kolik jste dal nejvíce gólů v jednom utkání?

Nejvíce jsem vstřelil dvanáct branek.

Jsme jedna velká rodina

Přelovice dominují v dorostu oběma soutěžím. V čem jsou lepší než soupeři?

Většina hráčů hraje spolu odmala, mají dobrou partu, a to se projevuje i na hřišti.

Celek dorostu vede v kraji váš táta. Jaké to je hrát pod ním?

Hrát pod jeho vedením je náročné, ale díky jeho přísnosti rostu víc a víc.

Zdá se malá obec na Přeloučsku má o členskou základnu postaráno. Proč to kluky tak v Přelovicích baví?

V Přelovicích jsme taková jedna velká rodina. Od trenérů až po rodiče a fanoušky. Máme dobré zázemí, tudíž se tam cítíme jako doma.

Konec konců i vy bydlíte v Bohdanči…

Do Přelovic dojíždím, ale vůbec mi to nevadí.

Nezaťukal na kabinu dorostu či žáků trenér dospělých?

Trenér ještě neťukal, ale už o mně ví (úsměv). Vzhledem k mému věku, si myslím že je ještě brzy hrát za chlapy.