Zdroj:  Pardubický deník

 Brankář a budoucí medik Šindelář: Fotbal mám jako koníček, prioritou je vzdělání

Klíčový rok života. Ten čeká na devatenáctiletého brankáře Přelovic Matouše Šindeláře. Tento gólman se aktuálně připravuje na zkoušku dospělosti v podobě maturitní zkoušky a přemýšlí nad budoucností v oblasti medicíny. I přitom ale stíhá předvádět nadstandardní výkony v brankovišti svého klubu, který útočí na nejvyšší příčky v I. B třídě. Díky těmto skutečnostem se přelovická jednička nevyhla rozhovoru do rubriky příběhy brankářů…

Matouš Šindelář, 19 let (FK Pardubice, T.J. Sokol Rohovládova Bělá, T.J. Přelovice). V aktuálním ročníku třináct odehraných zápasů a šestnáct obdržených branek (druhý nejmenší počet v I. B třídě). 

Jak zhodnotíte podzimní část I. B třídy z pohledu Přelovic?

Začali jsme bezchybně. Měli jsme vítěznou vlnu, která se přetrhla na pár zápasů z důvodu několika zranění. V závěru jsme hráli už to, co jsme chtěli a věřím tomu, že jsme druzí zaslouženě. Odmakali jsme to. (úsměv)

Jste druzí za Opatovicemi, které jsou nováčkem soutěže. Překvapily vás?

Čekali jsme, že to bude těžký soupeř. Utkání proti nim nás asi nejvíc mrzí, to jsme měli minimálně remizovat.

Minulý rok jste skončili třetí. Je jasným cílem zlepšení pozice?

Asi jako každý tým, tak i my chceme být nejlepší. Popravdě ale nevím, jakou má klub motivaci jít do vyšší soutěže.

Neprobíhají minimálně v kabině debaty o postupu?

Občas tyhle debaty zaznívají. Minimálně do I. A třídy je postup reálný. Já jsem již zvyklý na krajský přebor a osobně bych se tomu nebránil.

Jak jste byl spokojený s vašimi výkony?

Vždy je co zlepšovat. Neuvědomuji si, že bych v nějakým utkání vybouchl.

Šestnáct obdržených branek je druhý nejmenší počet. Sledujete tyhle statistiky?

Pokud brankář obdrží málo branek, tak je to jeho dobrá vizitka. Zároveň ale u gólmanů to rozhodně není, jako u útočníků, že bychom statistiky nějak výrazně řešili. Náš výkon hodně závisí na výkonu celého mužstva. Proto musím pochválit svoji obranu, která hrála po celou podzimní část výborně.

Dokážete vypíchnout zápas, který vás vyloženě mrzí, že neskončil dle vašich představ?

Prohra proti Hornímu Jelení. Nezvládli jsme psychicky tamní nepříjemné prostředí, což nás stálo body. Fanoušci tam jsou opravdu nepříjemní.

Dáváte si osobní cíle do sezony?

Ne že bych si počítal čistý konta, ale samozřejmě jsem nadšený, když se mi podaří. Každopádně bych ale neřekl, že útočím na nějaké mezníky. Jdu zápas od zápasu.

Můžete popsat vaše fotbalové začátky?

Začínal jsem v Pardubicích, kam mě dovedli rodiče a děda, který sám chytal. Zahrál jsem si ty nejvyšší soutěže, které se u nás hrají, ale pak jsem šel zkusit dospělý fotbal do krajského přeboru. Musel jsem si tedy hodně zvykat, ale pomohlo mi to. Ten rozdíl mezi mládežnickým a dospělým fotbalem je opravdu znatelný. Nakonec jsem skončil v Přelovicích, kde jsem naprosto spokojený.

Cítil byste se na návrat do ligového klubu?

Upřímně si nemyslím, že jsem toho schopen. Fotbal mám rád, ale spíše jako koníček. Nechci být zahlcený fotbalem na sto procent. Jsem člověk, který upřednostňuje vzdělání a jsem rád, když mám čas na učení i další jiné aktivity.

Co vás přivedlo do Přelovic?

Měl jsem nabídky i od jiných klubů, ale můj bývalý kapitán mě poprosil, zda bych jim nepomohl v Přelovicích. Je to kousek od Pardubic, a tak jsem nabídku přijal.

Máte nějaké rituály před zápasem?

Žádné konkrétní asi nemám. Jen si pouštím hudbu.

Kde vidíte vaše silné stránky?

Na tohle se vždy těžce odpovídá, ale řekl bych, že mám dobré reakce a reflex. Určitě mám i kvalitní hru nohou a v Přelovicích mi nepropadl ani jeden centr, takže to tam můžeme zařadit také. (úsměv)

Naopak můžete vyjmenovat i některé slabiny?

Vždy je co zlepšovat. Měl bych určitě vypilovat poziční hru a čtení hry. Někdy jsem za obránci později, než bych měl.

Co děláte v soukromém životě?

Ještě studuji na střední škole. Tenhle rok mě právě čeká maturita, tak to není úplně jednoduché. Jak jsem říkal, tak vysoká škola je pro mě priorita. Konkrétně bych se rád věnoval medicíně. Bude to ale těžké zkombinovat s fotbalem, což si plně uvědomuji.

Jaké máte jiné záliby vyjma fotbalu?

Rád jezdím motokáry, když je na to čas. Jinak jako každý mladý kluk si rád zahraji počítačové hry, to se musím přiznat. (smích)

Právě skončilo mistrovství světa. Komu jste vy přál úspěch?

Fandil jsem Německu. Jejich výkon mě poměrně zklamal. To samé musím říct o Brazílii.

Máte nějakého oblíbeného hráče či popřípadě klub?

Jako malý kluk jsem měl rád Ikera Cassilase, to je španělská zeď. Jinak fandím Chelsea.

Sledujete Pardubice v české lize?

Samozřejmě. Popravdě více sleduji anglickou ligu, ale nezapřu, že Pardubice mám v srdci a fandím jim.

Co říkáte na názor, že brankáři jsou trochu jiní?

Musím dát za pravdu, že většina jsou opravdu trochu jiní. Nejvíce to je vidět i na tom stylu humoru. Já to musím jen podtrhnout, když jsem například působil ještě v Pardubicích. My se smáli ostatním hráčům a oni se smáli nám. (smích)

Chytáte někdy na efekt?

Určitě jsem to sám párkrát udělal. Postupem let a zkušeností si to ale raději snažím udělat jednodušší. Ono když se brankář snaží o chytání na efekt, tak si může smolně srazit míč do brány a pak vypadá hloupě.

Ještě nějakou dobu vás čeká zimní pauza, jak se udržujete?

S kluky, který hrají také fotbal, tak se alespoň jednou týdně sejdeme a jdeme si zahrát fotbálek. Upřímně nemám rád běhání, tak spíše se udržuji jízdou na kole a chozením do posilovny.