Tréninky
|
|
A + B tým |
| pondělí | - | 17:30 |
| středa | - | 17:30 |
| pátek | - | 17:30 |
|
|
Mládež |
| úterý | - | 17:00 |
| čtvrtek | - | 17:00 |
|
|
| 22.9.2012 , 16:30 | 7. kolo | Okresní přebor | | | Mikulovice - Přelovice 3:5 (0:2) |
| Góly: | | Malý Mic. | 3 (48´,49´,56´) | | Asistence: | | Malý Mic. | 2 (13´,21´) | | | | Hačko | 1 (13´) | | | | Hačko | 1 (49´) | | | | Hladík V. | 1 (21´) | | | |
| ŽK: 1:3 (Hačko, Balada M., Khun) ČK: 0:0 (Branky soupeře: 53´, 60´, 78´ pen.) | | Diváků: 30
Rozhodčí: Hamrník 9 Asist.rozh.: Kaplan 8, Mihalescu 4 |
První body z venku
V sedmém kole vyrazil náš tým směr Mikulovice, kde nás čekal soupeř chlubící se letošní domácí neporazitelností a který válel ještě před dvěma lety I.B třídu. Náš tým odjížděl bez trenéra J. Kučery, který se s klubem dohodl na dočasném přerušení spolupráce u A-týmu. Jeho nástupcem byl do konce sezóny jmenován P. Doležal, dosavadní hlavní trenér mládeže. S klubem však o víkendu jet nemohl, a tak mužstvo muselo vzít zavděk přítomnosti předsedy M. Kocha. Společný cíl však byl jasný, vyhrát a vrátit do týmu sebedůvěru ve vlastní síly. Zápasovou kulisu z drtivé většiny obstarali naši příznivci, včetně téměř celé hráčské základny A i B-týmu.
Naše otvírací sestava byla doslova nabita tím nejlepším, čím v současnosti klubový kádr disponuje. A bylo to znát. Hned od úvodního hvizdu výborně pískajícího rozhodčího Hamrníka, byl viděn nebývalý obrázek. Soupeře jsme doslova zamkli na jeho polovině a nenechali mu sebemenší čas na rozehrání. Na branku domácích se tak valil jeden útok za druhým. Naši to dle návodu z kabiny zkoušeli hlavně po stranách. Nadějné průniky Malého, Balady a Hačka končily nepřesnými centry. Dvakrát byl přetaženými pasy vybídnut k úniku Řehák. V prvním případě chyběla větší přesnost, v druhém pomohl domácím dobře vystavěný obranný val. V 10. minutě se nedala přehlédnout Hačkova pumelice do břevna a následný pokus o obstřelení gólmana v podání Malého. Na skóre se však nic neměnilo, jen naše konto v počtech rohových kopů utěšeně rostlo. Po několika nepříliš povedených rozích Balady si balon převzal Malý a ve 12. minutě posadil gólový bonbónek na hlavu Hačka - 0:1. Nutno podotknout, že Hačkův výskok i zakončení patřilo do kategorie excelentních. Vzápětí mohl zvýšit Balada, ale za předvedenou hlavičku do liduprázdné domácí svatyně by se mohl červenat lecjaký žáček. Kýžené navýšení tak přišlo ve 22. minutě. To si od pravé lajny až do středu hřiště zakombinovali Bartoš, Balada a Vohralík. Posledním a gólovým článkem řetězce byl "dočasný pomocník" v sestavě V. Hladík - 0:2. Další šance jsme již neproměnili, i když nezmínit parádu Malého ala Messi, by byl hřích. Nevídané převzetí míče, obejití protihráče a zakončení lobem bylo opravdovým zážitkem. Leč balon po odrazu od břevna skončil jen na brankové čáře. Když jsme pak bez problémů ubránili dva rohy a jednu standardku soupeře, skončil poločas "jen" 0:2.
Začátek druhého dějství se stal koncertem velkého Malého. Ten se v necelých deseti minutách ukázal jako chladnokrevný zabiják. Nejprve dva své průniky, podobné jako vejce vejci, korunoval góly a upravil tak stav na 0:4. Pak nám trochu pokazil radost laciný gól téměř z půlky, který byl více dílem naší (ne)komunikace než nebezpečnosti střely. Naštěstí minutu na to dovršil Malý svůj čistý hattrick a osvědčeným bodýlkem zvýšil již na 1:5. Po hodině velmi efektivní hry jsme se však bezdůvodně vrátili do stereotypu předchozích zápasů. Jako mávnutím proutku přestaly fungovat všechny do hlavy vtloukané mechanismy. Čím více se vytrácela komunikace mezi našimi hráči, tím více nastávaly chyby v rozehrávce. Ruku v ruce s tím rostl i tlak soupeře a s ním logicky přišly i góly. Kdo jiný je v Mikulovicích dává než Venclové. Nejprve se parádně uvolnil ve vápně P. Vencl a podél Rejdugy zavěsil. Následně J. Vencl proměnil pokutový kop za školácký faul Pilce a snížil tak na 3:5. V posledních 10-ti minutách jsme tento stav již doslova i do písmene ukopali až do závěrečného hvizdu.
Kdyby se hrál zápas jenom hodinu, dosáhlo by hodnocení všech hráčů i celého týmu asi nejvyšších pater. Nicméně posledních 30 minut nás (možná naštěstí) opět vrátilo do reality. Pod tíhou této skutečnosti je potřeba říct, že větší nervozita byla znát na Rejdugovi. V celkově výborném představení se nevyvarovali nedostatků ani plejeři jako Bidlo, Vohralík či dirigent V. Hladík. Svou zarputilostí potěšil navrátilec do sestavy Bartoš, stejně jako obětavý přístup Egypťana Khuna a nastávajícího ženicha Čapka. Kraj zálohy svědčil i Baladovi s Řehákem. Výborně si rozuměla útočná dvojice Hačko - Malý. Až oběma vydrží dech po celých 90 minut, můžeme se těšit ještě lepšímu představení. Tým ukázal dvě své tváře, které můžeme směle označit jako "den a noc". Tu "denní" část, také upřímně glosoval mikulovický funkcionář slovy, že takový tým tady ještě neviděl! K poslední půlhodince jeho vyjádření nemáme... Když však budeme hrát celý zápas jen "ve dne", nemusíme se bát ani našeho příštího soupeře z Dašic. Pozor, zápas se hraje již v pátek od 16:00 hodin na domácím pažitu.
|
|
|
Fotografie ze zápasu